tuhová keramika

macek  Myslím, že by to chtělo dotaz ještě doplnit o hodnoty, jako množstevní poměr grafitu ve hmotě a třebas teplotu výpalu. Ale grafit jsem zatím nepoužíval. Možná by se šikly i nějaký fotky? Odpovědět 13.8. 8.28

jiri  Mletý grafit v keramické hlíně nepoužívám. Ale pracoval jsem řadu let s kalící pecí, kdy zařízení mělo vakuový indukční ohřev zajištěný vodivými grafitovými trámci a grafitolaminátovými topnými lamelami. Izolační nevodivé prvky byly keramické - bílé, a od ušpinění - od grafitového prachu jsme je čistili výpalem v běžné atmosferické kalicí peci kde v teplotách cca 1000°C grafit prach - špína - zcela vyhořela. Aby vaše výrobky zůstaly černé je pravděpodobně nezbytné vypálit je v v prostředí se sníženým obsahem kyslíku - v redukčním prostředí... Odpovědět 13.8. 9.17

Miroslava Randová  Něco k tématu: http://www.ace.hu/curric/kesz/EMAC07_Gregor_Cambal.pdf Odpovědět 13.8. 14.48

Figulus  Dobrý den,
z části se podílím na výzkumu technologií pravěké keramiky pod katedrou archeologie FF UHK. Chování uhlíku v keramických hmotách je jedním z důležitých témat našeho výzkumu. Nejedná se tedy pouze o grafit, ale uhlík obecně.
Pravěká keramika na území střední Evropy je až na ojedinělé případy v podstatě neslinutá. Grafit zde má několik funkcí. Zaprvé funguje jako ostřivo netečné k teplotním šokům. Takže se oproti písku výborně hodí do hmot na výrobu hrnců na vaření. Také byla využívána jeho vodoodpudivost pro snížení nasákavosti střepu často v doprovodu leštění. Do hmot se vnášel drcený a nebo se hrudkou grafitu zalešťoval povrch. Jak už bylo zmíněno, pro zachování grafitu během pálení je nezbytné udržovat během pálení silnou redukci, jinak vyhoří. Tento trend má vzrůstající tendenci se vzrůstající teplotou. Obvykle se pálí do 800°C. Snadný způsob pálení v silné redukci je zajistit přímý kontakt s palivem. Tj. otevřený výpal, milíř a nebo saggar. Grafit v keramice lze však zachovat i v plynném prostředí. Na tomto obrázku:
https://picasaweb.google.com/lh/photo/kwtoY09pgifJ0ZpQSClHBNMTjNZETYmyPJy0liipFm0?feat=directlink
je grafitová situla pálená v plynné redukci. Díky příliš vysoké teplotě má tmavě šedý povrch namísto černého. Černý povrch, ale i vnitřek střepu můžeme dosáhnout i bez grafitu pouze působením redeukce jak plynným, ale především pevným uhlíkem na nízkých teplotách. Viz další fota v tomto albu. Zajímavým jevem podporujícím tyto procesy je tzv. vnitřní redukce. Jde o redukci vyvolanou organickým ostřivem, nebo i mikroorganismy obsaženými ve hmotě. Často známé jako černé jádro v cihlářství.
Je možné, že jsem nezodpověděl všechny vaše otázky a mnoho jich ještě vzniklo. V tomto případě sledujte stránky na této adrese: http://www.archeopyromania.com
Zatím ještě nejsou přístupné veřejnosti, ale v dohledné době by se to mělo změnit. Popř. pište na adresu: figulus.library@gmail.com
Odpovědět 13.8. 16.31

Mates  Díky za odpovědi, teplotu jsem sice jen odhadoval, ale myslím že se pohybovala v rozmezí 800-1000. Není mi tedy jasné používání grafitu ve slévárenství, kdy odolává vysokým teplotám, ale každopádně příště to podusím v redukci. Odpovědět 14.8. 0.31

jiri  Šedá litina má obsah uhlíku asi 3-4% a do forem je odlévána za teploty cca 1200-1300°C. Materiál - tavenina je "chráněna " ochrannou vrstvou - není okysličována - nehoří - je to nesrovnatelná - zcela jiná technologie ... Odpovědět 15.8. 9.52

Mates  Už skoro odbíhám od tématu keramiky ke slévárenství, ale stejně mi to nedá. Myslím, že ten potvora uhlík má více podob. Není uhlík v oceli jen grafitův brácha, asi jako diamant? Na internetu jsem našel několik žáruvzdorných výrobků z grafitu. Lící kelímky, vyzdívky pecí,... . Encyklopedie zmiňuje teplotu tání okolo 3000 stupňů.
To se nechci hádat, ale jen ujasňuji důvody mého překvapení, že ten grafit opravdu vyhořel. Odpovědět 19.8. 22.11

jiri  Uhlík má více podob a ten v litině není uhlíkův brácha diamant, to by se nám asi dost prodražila .... ale teplota tání kterou zmiňujete asi patří k diamantu - Wikip - 3650°C a i ta dále uvádí, že při 800°C podléhá oxidaci na CO2 Odpovědět 20.8. 17.53

Petr Novák  Zdravíčko, U grafitu je sice udáváno teplota tavení (změna skupenství z pevné na kapalnou) 3000°C ale to co se s grafitem (tuhou-formou uhlíku)děje nad 500°C je hoření, tzn.oxidace. K tavení tam nedojde jelikož se uhlík sloučí s kyslíkem:) Můžeme tuto teplotu zvýšit až na cca 1000°C ale i při chlazení musí stalé probíhat redukce až do cca oněch 500°C jinak nám stále uhlík (grafit) vyhoří (zoxiduje). Grafit tedy se začne tavit někde v sopce (bez vzduchu a pod tlakem) ale ne v keramické peci.

Tak to tedy chápu já, chemický začátečník.
Petr Odpovědět 22.8. 20.14

Naso  Co se týče toho uhlíku a vyhořívání. Pokud pálím dřevem tak dřevo uhelnatí na teplotě 300-400°C a vytváří dřevoplyn. Zuhelnatělé dřevo které dál hoří= (extrémní oxidace). Tak vzniká CO, tento plyn dále vyhřívá a topí. Takže problém bude podle mne v nedostatečné redukci kyslíku. Odpovědět 19.8. 20.54