Popelovka????
Práce s popelovými glazurami je velice nakažlivá. Samotné popelovky jsou velmi zajímavé. Je až neuvěřitelné jaké mohou být rozdíly v druzích popela. Jejich kombinace s různými podkladovými materiály potom přináší přehršli možných výsledků a variací.
Nejčastěji se nabízejí varianty obohacení samotného popela některými glazurutvornými materiály.(Křemen, živec, křída….) To pak vytváříme glazury které se nazývají NUKA a nebo podobné variace. Popely se dají míchat i se šlemy.
Velmi zajímavé je překrývání vrstev. Na šlemech chytají popelovky různé nádechy. ( fialkové až modré tóny nejsou nijak ojedinělé.)…
Nejen na šlemech. Ovšem při kombinacích se šlemovými glazurami máme možnost pracovat s co nejdostupnějšími materiály. Navíc jsou tyto materiály zdravotně nezávadné. Pokud jste tedy nezískali šlem z nějaké radioaktivní skládky, či ložiska uranu nebo nějaké jiné, zdravotně nedobré suroviny. Co jsem měl možnost zatím vyzkoušet, tak na teplotách nad 1250°C se dobře taví. Dobře se snášejí i s podkladem.( Zatím jsem zkoušel jen šlemy a živcové glazury.)…
Na obrázcích je použita hlína Waller přežah 1010°C Výpal 1250-1280°C Podklad- slip? Šlem ze šlapanické cihelny s příměsí 2% feprenu a pak glazura:
http://www.artkeramika.cz/clanek-777- glazura-artkeramika-2.html
No a na tom všem zvrchu je nanesena popelová glazura, pro dosažení výsledného efektu.
Buďto NUKA:
http://www.artkeramika.cz/clanek-1266-popelovka-v-elektrice-aneb-dubova-nuka.html
A nebo jen popel z dubu s příměsí cca 20% šlemu.(Džbán a láhev)
Tímto jsem chtěl ukázat, že i čistě přírodní suroviny, běžně dostupné mohou vytvořit velmi pestré výsledky. Lze tak nabýt radosti nejen jako tvůrce, ale i jako uživatel, kterému se zdá, že jen hnědé nejsou zajímavé….
