Glazury jsou vlastně nízkotavitelná skla. Základní složkou je křemen, který je obohacen o oxidy kovú, které zvyšují jeho tavitelnost. Takové glazury jsou nazývány silikáty. Nebo i Křemičitany. K dalším hlavním surovinám patří živce. Samotný živec, dle svého složení múže tvořit glazuru. Křemen je vždy v živci obsažen, jen je potřeba vědět, jak moc. To bývá hlavním problémem tvorby, ale i přenosu receptur.
Někteří keramici volí cestičku citu. Omylu a pokusu. I tato cesta , pokud má alespoň trochu někam vést, vyžaduje dúslednou strategii. Přesné poznámky. Je to velmi dlouhá a dobrodružná cesta. Další cestou je matematika. Při použití molekulárních vzorcú se dá ona receptura sestavit. Je potřeba znát molekulární váhy jednotlivých prvkú nebo látek. Látky, jako třeba živec , jsou složeny, hned z několika kysličníkú. Ony váhy je potřeba vložit do tabulky, dle segerových vzorcú. Tento vzorec obsahuje ve třech sloupcích, molekuly všech kysličníkú v glazuře. První sloupec má 1 – 2 mocné, druhý 3-mocné a třetí 4 a více mocné. Podle molekulárních vzorcú múžeme vyrobit glazuru. Je však potřeba onu recepturu prvně podle vzorce sestavit. To znamená vypočítat množství hmoty v receptuře. Každá sloučenina má svou molekulární váhu. Ta se skládá z vah jednotlivých atomú, v ní obsažených. Konkrétně: Oxid hlinitý Al2O3 má mol. váhu 102 skládá se ze 2 atomú Al = 27 x 2 =54 a 3 atomú O = 16 x 3 =48 dohromady tedy 102!!! Pro převedení vzorce do receptu glazury je potřeba znát přesné chemické složení suroviny. I když známe vše, co již bylo zmíněno, úspěch není zaručen. Musíme si uvědomit, že pracujeme s přírodními materiály a jejich čistota není 100%. Výpočet není až tak složitý. Dle mol. váhy suroviny je třeba přidat přesný poměr do receptury. Když sladíme množství látky s molekulární váhou sloučeniny a množstvím sloučeniny ve vzorci, dostaneme racionální složení glazury. Množství látky převedeme na %. Dle % namícháme glazuru. Dnes se počítání na papíře , už moc nepoužívá. Dnes to už umí počítače. Funguje to i obráceně. Z receptu glazury, lze vypočítat její vzorec.
