13 čajovníků Černoraku v Miyabi

13 čajovníků Černoraku v Miyabi

13 čajovníků Černoraku v Miyabi si užilo krásný den…..
Spousta otázek. Nekonečně neznámého. Nepřeberně nadšení.

Když jsme začali o černoraku uvažovat, měli jsme jen střípky informací a podobně tak zkušeností. Naše několikaletá cesta nám přinesla nemálo poznání, ovšem i spoustu dalších otazníků. Pochopili a ověřili jsme si nejednu teorii v praxi. Vytvořili jsme řadu misek. Po technologické stránce jsme prošli kus cesty. Spoustu kroků jsme stavěli na osobních zkušenostech celého týmu. Keramickou technologií, hrnčířskou praxí i geologickou znalostí jsme prošpikovali naše snažení. Přestavby pecí včetně strojního a technicky technologického přepracování používaného vybavení. Neméně tak pokusů s keramickými hmotami a dalšími surovinami. Zajisté by se dalo říci, že naše cesta byla naplněna spoustou dobrodružství i práce.

Jenže dospěli jsme k další překážce. Nebo snad jen zkoušce?

Tou je samotné čajové užití v praxi.

Jako u všech produktů co opouštějí keramickou dílnu, tak i tu je žádoucí, aby autoři pochopili účel, smysl a samotnou filosofii tvořeného předmětu.
Abychom dosáhli opravdového chawanu, je potřeba pochopit mnohé.
Nejen čajový obřad, přípravu a podání čaje na technické, materiální úrovni. Ale komplexně. Včetně filosofie, historie, tradice ESTETIKY a energie.
Pochopit a nasát oduševnělost procesu. Pokusit se toto vše přenést do své tvorby.

Takže jsme pro naplnění dalšího kroku na naší cestě za čajovou miskou učinili další krok. Podařilo se získat čajového mistra, který nabídl pomoc a poodhalil roušku tajemství čajového obřadu.  Tento mistr nebyl jen tak ledajaký. Nevím, jestli to bylo štěstí osudu, nebo jiná nadpřirozená štěstěna.
V Česku je totiž čajový mistr, který do naší cesty zapadá jak do skládačky. Který je živoucím mostem mezi japonskou a českou kulturou.

Tím člověkem je

Byli jsme pozváni do jejího Japonského koutku na území Prahy. Sešlo se nás 10, tak jak bylo na pozvání domluveno. Všem touto formou děkuji, že došli včas a přinesli s sebou skvělou atmosféru. Tu mnohonásobně umocnila paní Darja. Čajový obřad předčil mnohonásobně mé očekávání.
Pár čajových obřadů na takové civilní úrovni jsem zažil. Ale jednalo se spíše o takový nástin a čajovou pohodu.

Sice takový poznatek naplnil představu, o co se jedná a navíc naplnil i onu pohodu s přáteli a přenesl jistý pocit sounáležitosti mezi hostem a hostitelem, ale nikdy se nejednalo v pravém slova smyslu o obřad. To paní Darja provedla s naprostou profesionální dokonalostí. Navíc na naše přání obohatila samotné obřadní ceremonie o NEFORMÁLNÍ výuku. Atmosféra celého konání byla dle mého názoru skvělá. I přes naši neznalost vše probíhalo jakoby dokonale.

Navíc jsme měli možnost se setkat s miskami, které byly průřezem velkého množství stylů. Včetně černého kuro raku. Osobně jsem velmi ocenil, že to, co jsem dříve viděl pouze na fotografiích jsem si poprvé v životě mohl vyzkoušet na vlastní kůži. Myslím, že není pro hrnčíře větším poznáním než si moci sáhnout na mistrovský kus. Na kus keramiky, který v sobě nese energii země svého zrodu a své kultury. Díky paní Darje jsem získal pocit, že chápu ještě i více. Samozřejmě jen v náznaku a bude trvat ještě drahně let, než se podaří seskládat dostatečnější množství zkušeností a informací k tvorbě slušné čajové misky.

Ale vše jistě nikdy, neb na pochopení učení, které zraje už několik set let jeden život rozhodně stačit nebude. Velice mne zaujala samotná osoba paní Darji. Energie, která z ní vyzařovala a pohoda, kterou vytvořila na pár hodin našeho společného čajování, je v dnešní době nevídaná. Kromě skvělého šlehaného čaje a čajového cukroví, které potěšilo mé chuťové pohárky, mne nasytilo i uvolnění mysli. Místnost s naaranžovanou vázou a na stěnách dekorační doplňky opatřené malbami kaligrafie doprovázela skvělá vyváženost vůně. Čajové propriety hodné mistra čajového obřadu byly ovládány se zažitou samozřejmostí. Byl jsem nadšen a všem mohu ne jinak než vřele doporučit.

Naše čajování bylo ukončeno poslední obětní miskou pro čajového ducha
Pokud máte pocit, že špatně počítám, ne nebojte, vysvětlím.
Čajový duch a hostitel s námi deseti je dvanáct. 

Ovšem na čajování s námi byl i duch JAJI (Jarmily Pánkové ), jež nás na paní Darju nasměrovala, ale bohužel se tohoto setkání nedožila.
Děkuji paní Darje, že s námi sdílela vzpomínku na naši společnou bytost.
Pro tento den Třináctého čajovníka.

Po ukončení skvělého obřadu jsme pokračovali v poznávání japonské kultury. Přemístili jsme se do restaurace
Vyzkoušeli jsme pohostinnost tohoto gastronomicky zajímavého místa. Osobně jsem byl velmi spokojen a tuším, že nejinak tomu bylo u mých přátel. Dokonce nás potěšil svou návštěvou i náš milý kolega geolog. Jakožto milovník zlatavého moku, okusil produkt ze země zapadajícího slunce a netvářil se nespokojeně. Určitě není daleko doba pivního KURO korbelu.

Ke konci této akce bych tu ještě zmínil začátek onoho dne a doporučil bych vám k samotné návštěvě Miyabi navštívit i výstavu v galerii u betlémské kaple pod jménem Wabi-sabi v českém výtvarném umění.
Neb jak nám paní Darja doporučila, tak i k pochopení čajové misky, patří pochopení Wabi-sabi.

Děkuji, Tomáš….

Napsat komentář

13 − nine =

Close Menu
×
×

Cart