- 20-150°C: Dosušování výrobku, odstraňování mechanicky vázané vody 150-600°C. Vyhořívání organických látek s maximem při 350°C. Dehydroxylace kaolinu, popřípadě illitu (rozpad s vodou chemicky vázanou). Modifikační přeměna křemene beta na alfa formu. Z nedokonale spálené hořlaviny tvorba uhlíku a usazování ve střepu (viz. chyby pálení zlata).
- 600-1000°C: Vyhořívání zbytků organických látek. Zvětšení pórovitosti střepu. Rozklad vápence a únik CO2. Výrobek se smršťuje. Spalování uhlíku usazeného ve střepu z první fáze výpalu v oxidačním prostředí nad 900°C.
- 1000-1100°C: Oxidační výpal (u porcelánu) přecházi v redukci, při níž CO redukuje Fe+3 (barvící) na Fe+2 (bezbarvé) ionty. Probíhají intenzivní reakce v tuhém stavu, zmenšuje se pórovitost a nastává značné smrštění střepu. V této fázi musí být veškerý uhlík ve střepu vypálen. Slinuje glasura. Rozpadá se mřížka metakaolinitu a změna na spinel.
- 1100-1250°C: U porcelánu (pokračování redukce). Začíná se tavit živel. Vzniká mulitová fáze z Al – spinelu, která přechází na mullit. Odštěpuje se SiO2 a reaguje za tvorby taveniny. Na povrchu výrobku se natavuje glasura (porcelán).
- 1250-1350°C: Živec se intezivně taví a ve vznikající tavenině se rozpouští SiO2 a Al2O3. Vyvíjejí se krystaly mullitu v tavenině. Zrna křemene se otavují, jemná se zcela rozpouštějí. Dokončuje se smrštění střepu a uzavírají se póry. Na povrchu výrobku je souvislý povlak viskózní taveniny, vzniklé roztavením glasury (porcelán).
- 1350-1400°C: Dosažení konečného stavu střepu, množství taveniny činí 40 – 60%. V ní jsou vyvinuté krystaly mullitu a nepřeměněná zrna křemene. Ve střepu jsou uzavřeny bubliny. Při závadném výpalu může jejich množství narůstat.
Podle prof. Ing. Dr. Vladimíra Lacha a ing. Josefa Hudce. (1974 – SNTL)
