Hlína, jako materiál, je věčná. Provází nás věky věků a jistě bude i nadále. Ovšem stejně jako vše, co člověka provází jeho životem, je ovlivňováno faktory, které se řídí svým vlastním životem. Neopomenutelným činidlem tohoto fenoménu je dozajista i móda.
Neměmí se sice tak rychle, jako móda oděvní, ale přesto je tento jev snadno postřehnutelný. Prapůvodní mačkané mističky archaických tvarů se objevují i dnes. Pokud se totiž projdeme keramickou hystorií, všimneme si, že jisté známky výtvarných technologií a stylů se v časoprostorové spirále v malých obměnách vždy vrací, Výtvarníci se rádi inspirují ve starých stylech, které obohacují o svůj vlastní pohled. Spousta řemeslníků se ráda inspiruje přírodou. A to jak v časech minulých, tak i dnešních. Proto se nám u některého zboží může zdát, že jej známe, byť na něm ještě nestihnul ulpět ani prachový film.
Dnešní styl, dalo by se říci, je neidentifikovatelný. Neexistují pro něj charakteristické znaky, jaké se daly specifikovat v době lineární keramiky. V době, která podle keramiky vlastně dostala i své jméno. Nedá se zařadit, jako tomu bylo v gotice, renesanci, baroku či secesi. Ovšem, kdo hledá, najde takové prvky i v tvorbě dnešních autorů. Ono opakování, reprodukování je totiž minimálně úžasný tréninkový nástroj pro výtvarníky. Dalo by se totiž na dnešní hrnčířskou produkci nahlížet i jako na sport.
Bohužel dost často, jako na sport amatérský a zájmový, než na profesionální.
A to nemám na mysli jen onu otázku financování a sponzoringu. Mnohem více se hýbe trh s vybavením dílen, než se samotným hrnčířským produktem. Kdejaký „kutil či hobbysta“ v dobrém slova smyslu, si totiž zařídil značkově vybavenou dílnu tak, jak málokterý profesionální hrnčíř. A mnohý hrnčíř se stal spíše „vůdcem, průvodcem a učitelem“ než producentem hrníčků.
No ale ani tento stav není na světě prvně.
Po době „konunistické“, kdy trhu vládla keramika vyráběná převážně v družstvech a víceméně standardizovaná, tak, aby si spotřebitelé nezáviděli a nemuseli lámat hlavu a city, cože si to koupit, tak, ani v době „raně postkomunistické – až dnešní“, kdy trhu vládla industrializovaná tvorba .
Obrovské serie standardizovaných , formovaných tvarů a „plastově dokonalých“ barev.
Údajně něco moderního, co se hodí do moderního interiéru. Faktem je, že v těchto sterilních prostorách málokdo bydlí. A když, tak jen nepatrný zlomek časového bytí, a většinu svého času tráví v azylu příjemných stylových hospůdek , čajoven či chat a chalup.
Ona spirála časoběhu dotáčí další svůj závit. Tak přes zasycení trhu levným , dotovaným exportem ze zemí „třetího světa“. Zemí, kde se promítá nejen státní dampingová exportní dotační politika, ale třebas i dětská, otrocká práce
Je tu doba, kdy se trh přesytil. Kdy je všeho jakoby dost a nikdo nic nepotřebuje. Jenže není vše, tak, jak, na první pohled patrno jest! Hrnčířství nenabízí jen onen na první pohled hmatatelný materiální statek.
Ta opravdová hodnota totiž spočívá v duši výrobků. A tu mají autorské předměty nesrovnatelně vyšší, než ty druhotné.
Stejně tak, jak těžko se dá vyčíslit zdraví, se hodnotí duševní naplnění. To, klid, pohoda, harmonie… je totiž jedním z činitelů, přispívajících k harmonickému a zdravému bytí. Nepotřebuji 50 hrníčků po 10 korunách, raději si pořídím jeden za 250, který mi přinese pohodu a radost. A následná extáze smyslů, která díky typu předmětu, který užívám ve své denodenní potřebě konzumace té životanutné konzumace pokrmů, mne dosytí. I relativně materiálně chudší jedinec si tak může dopřát onen komfort, který si jiní tak draze a přesto dosti často chladně kupují za velký peníz v těch nejluxusnějších podnicích. Jíme (konzumujeme) přece do značné míry i očima.
Kdekterý marketingový specialista potvrdí, že prodává obal. Ví to i najméně 10 z pěti zákazníků. Tak co dodat, že?
Prostě bych těmito slovy rád dotočil spirálu a popřál hliněnému řemeslu brzkou a silnou vlnu renesance. První vlaštovky už pociťuji mezi příznivci specializovanějších zájemců.
Ať už se jedná o keramiku čajovou, bonsaiovou či zahradní. Přeji řemeslu v tom novém roce více náročných a uvědomělých zákazníků.
Ps:
I já dostal od Ježíška hrníček, abych prý měl taky něco milého a hmatatelného 🙂 A taky inspiraci. Díky!!!
Vše potřebné na tvorbu keramiky pořídíte i letos v našem e-shopu
