Nejenom voda může zapříčinit defekty, které se podobají výbuchu. Pan Pinell v překladu slečny Randové velmi věcně popsal, co zapříčiní voda v keramice. Je to jev na který spousta hrnčířů došla a řídí se jím. Ovšem mnozí si to ani neuvědomují. Pan Pinell to popsal velmi pochopitelně a přitom, laicky pochopitelně. To je přístup, který je zatím na naší keramické scéně velmi málo viditelný. Defekty způsobené nedostatečným prosušením jsou tedy jednoduše rozpoznatelné.
Jedná se o trhání se ve strukturách tvorby. Tedy hodně záleží na způsobu výroby. Onen deformační zlom bude trošku jinak vypadat u točené a jinak u modelované nádoby. Koumavější lidé si to jistě uvědomili už tehdy, když jsme psali o struktuře hmoty. O vzájemné vazbě jednotlivých částeček keramické masy. Hrnčíři to znají z praxe, neboť těchto jevů se nejčastěji dočkají v těch nejsilnějších částech nádob. Nemusí být špatně vytočeny, jen jsou málo vysušeny. Proto je při výpalu velmi důležitá i část předehřívací. Složitější nádoby, které mají i ruzné síly materiálu, jsou k tomu obzvlášť náchylné. I nádoba na povrchu se jevící jako suchá, má ve vnitřních strukturách schopnost si podržet vyšší vlhkost. Při rychlém ohřevu tak může snadno dojít k přepětí a následné destrukci.
Destrukci může zapříčinit ovšem i vzduch. To se stává většinou u plně slinutého střepu, který se začne přepalovat. Jelikož stěny se stanou nepropustnými a materál má ještě tendenci se smršťovat, vzduch nemá kam uniknout a tak se protlačí skrze stěnu. V počáteční fázi se vytvoří jen deformovaná boule. Později se začne trhat až úplně praskne. Dalším destrukčním činitelem je vápno. Ve větší koncentraci se začne vařit a měnit svůj objem natolik, že stěny nevydrží a prasknou. To se hodně stávalo u nekvalitních ložisek cihlářské hlíny. Jednalo se o tzv. „cicváry“
Posledním činitelem o kterém bych se dnes chtěl zmínit, je sádra. Pokud se dostane do keramické hmoty i jen malý kousek, při výpalu odstřelí. Někdy doslova odletí a přilepí se na protější nádobu. Někdy vytvoří jen prasklinu, která se odloupne až později. Stalo se mi i to, že sádra rozstřelila nádobu až dlouho po vytažení z pece. Puklina nejspíš vznikla už při chlazení, ale nebyla patrná. Všiml jsem si jí až po dlouhé době. Z tohoto vyplývá, že se rozhodně vyplatí věnovat větší pozornost přípravě hlíny. Je lepší hlínu po rozplavení opravdu přelít přes jemné síto.
Tak ať se točí!
