Navázal bych tímto článkem na Malá vysokožárná pec na vypalování keramiky dřevem
, kde se Petr zmiňuje o svém Mrazáku.Viděl jsem tuto pec v akci, teda jednu z jejích podob.Byl to fajn zážitek u fajn lidiček. Ale k věci.Pokud se člověk dopracuje do podoby, v které pec bude delší dobu fungovat, tedy po období stavebního experimentování, je vhodné ‚skládačku‘ trochu stabilizovat. Mrazák v základní podobě stačí postahovat závitovými táhly a maticemi , kterými pomocí vinglíkú pec svážeme.
Složitější už múže být stabilizace poklopu, jenže pokud nechceme vždy trnout a přemýšlet, jak to zadělat,je to věc,která nás nemine.
Jedním z řešení je kovový rám, který by opět měl umožňovat dotahování a to v obou směrech.
Samotný rám potom vyskládat cihlami.V dřívějších časech, kdy neexistovaly rúzné prefabrikáty, tak zdili i zedníci! Je to zvláštní, ale tato neklenutá klenba držela!U jedněch mých známých ve chlívě je ještě dnes a to se stavba datuje hodně v minulém už tisíciletí, ale fakt to dělali někdy kolem 1850 ? A když jsem po tom přešel, tak to nespadlo.
Přesto, pokud se rozhodnete nahradit třeba dlouhé pláty obyčejnými, tedy pěnošamotovými cihlami, doporučuju malé vylepšení. V rozích, kde se většinou 4 cihly stýkají , je nařízneme.
Přesněji provedeme řez kolmo na styčnou hranu, nejlépe v polovině výšky.
Nejjednodušší je řezat flexkou.
Když takto připravené cihly dáme k sobě, tak řezy tvoří pomyslné , neviditelné kolečko.Tedy z pohledu z pece , nebo z vrchu.
Toto kolečko vyplníme kovovými podložkami, tedy do jednoho spoje, jedna podložka.
Takto vylepšená ‚plocha klenba‘ za pomoci stahovadel (možnosti dotahovat) bude jistě dobře sloužit.
Pokud chcete ještě lepší izolaci, použijete nahoru ještě deku ze sibralu, klenba to unese.
Do rámu se hodí přidělat i panty a třeba i kladku s protizávažím, na snadnější otvírání.
Navíc není problém udělat do ‚klenby‘ otvory – komínky, které se pro experimentování často dodělávají do pecí poklopových elektrických i plynových.
