Aneb jak maminčiny hrníčky vylepšit
Odpradávna, tedy co si má paměť zvládá vybavit, vedeme doma diplomatické rozepře, cože je lepší. Doznat, že by druhá strana pravdu měla, je nepřípustné. Ovšem cestu jsem našel.
Dokonce se tímto počinem dají zabít i dvě mouchy jednou ranou. Pokusím se totiž poradit i na otázku, jak dětem na táborech a jiných akcích, přiblížit keramickou tvorbu. A navíc co nejzajímavěji a nejneotřeleji. Není to jednoduché, ale možnost existuje.
Samozřejmě, že se nedá konkurovat Raku tvoření. Kór americkou cestou. Není to srovnatelné ani s výpalem ve dřevě a to ani nemluvím o hodnotě výsledku! Ovšem keramická tvorba to je a pomocí elektrické pece se dá dosáhnout výsledků podobných výpalu v milíři, plynovce či dřevopeci na nízko. Pár nástinů jsme už na Artkeramice zmiňovali. Jedná se o výpal v kapsli, mufli či sagaru.
V této mé poslední úchylce od běžné tvorby, jsem se rozhodl vylepšit maminčiny porcelánové hrníčky. Stejné bezduché zboží pořídíte za pár korun v kdejaké slevněnce. Ovšem pomocí sagaru takovémuto bezcenému střepu můžete vdechnout tvář.
Do sagaru vložíte lože z hoblin. Na ně položíte zvolené předměty a obsypete je organickým, hořlavým materiálem. Můžete přidat různá činidla. Třebas modrou skalici, oxidy kovů, sklíčka, slupky, skořápky a kdeco vás napadne. Většina materiálů zanechá ve výpalu nějakou stopu. Co zanechá jakou stopu je dosti těžko popsatelné, neboť stejně jak v celé keramické tvorbě, vše závisí na mnoha faktorech. Materiál, teplota či křivka výpalu jsou prostě kouzelníci v našich službách.
Po zasypání můžeme pokračovat tvorbou dalšího patra. Tak až naplníme celý sagar. Já jsem přidal ještě patra podšálků, ať to má mamka v kupě 🙂 a pak taky něco pro keramickou hrdost jedinečnosti, čajovou misku. Tato forma výpalu se rozhodně nehodí na tvorbu věcí sloužících ke styku s potravinami, tak ta miska holt bude na něco jinýho. Prostě jen tak, no co už. Aspoň jsem na ni mohl vyzkoušet glazuru na nízkou teplotu.
Sagar jsem uzavřel a utěsnil. Vložil do el. pece k dalšímu zboží a vypálil na nízko, tak aby kouřové zplodiny nevyhořely, ale co možná nejvíc malovaly. To je totiž záměrem tohoto hraní. No a výsledek už posuĎte sami.
Po otevření je vidět hromádka zboží poseta zbytky popela. Ten a teplota v nádobě nedovolily zboží aby se speklo. Glazura na hrníčkách se taví totiž mnohem výš, přece jen je to porcelán. Mistička měla setřené dno a natřeno hliníkem a kaolinem.
