Zpověď keramického „Mlžného draka“
Často mám chvilky a potřeby provádět kolem řemesla nějaké inovace. Převádět zaběhnuté a zažité praktiky do nových podob. Hledat nové směry a postupy. Zkrátka potřebuji čas od času nějakou adrenalinovou změnu.
Jednak obdivuju ty, co překračují hranice svých možností a také se snaží posouvat to, co činí, někam dál. Proto se čas od času snažím k těmto jedincům alespoň přiblížit. Krom mnohých experimentů s materiály, jako jsou hlíny či glazury, tak i závislostmi na teplotách a prostředích v pecích. Člověk si tak vždy více a více může uvědomit, kolik nevyřčených i nezodpovězených otázek ono řemeslo nabízí.
Stejně tak se dá velmi dobře ocenit zvládnutí každé jednotlivé akce a operace v kdejakém procesu. Řekl bych, že každý krok, který vědomě provedeme, nás může někam poposunout.
Díky těmto někdy až schizofrenním stavům už poněkolikáté přestavuji svou dřevopec.
Podotýkám, že se nepovažuji za nijak znalého dřevopaliče ni keramika, ale rád se podělím o nabyté postřehy.
Když jsem zkopíroval svou první pec na dřevo, byla na dva nejběžněji používané pláty a stačilo na ni pár cihel. Postavil jsem ji přesně podle návodu, včetně všech rozměrů. Podařilo se mi ji vypálit za 8 hodin na 1250°C. Což jak jsem později zjistil, byl dost ubohý výkon, uvědomím-li si, že jsem chtěl co nejrychleji.
Jenže místo abych trénoval, navštívil jsem mnohé kolegy a rozhodl se , že kvůli cca 80l nebudu pálit tolik hodin a pec zvětším. A od té doby je to experiment za experimentem s tu větším a tu menším úspěchem.
Mezi úžasné vynálezy patřilo postavení topeniště na beton! Super kanonáda –beton v žáru praská a „skáče“. Nebo zmoknutí pece při 1200-1300°C. Zvláštní „Raku“
No a jak se tak neustále ve chvilkách volna bavím takovým experimentováním, tak jsem peci přidělal klenbu, nadělil na 3x větší komín a navrch přidal i bourry box, dokonce s rekuperátorem. Bohužel práce kvapná a roztržitě přerušovaná se neukázala jako nejlepší počin.
Pec se napoprvé nepodařilo dopálit. No ono to ani jít nemohlo, když jí skoro zazdíte komín. Tak silný turbo nemá ani BMW aby to vyšlo. Takže malé dodělávky a další pokus proběhl letos na Nový rok. Bohužel opět nedotažen, byť pomohl k nabytí mnoha dalších postřehů. Nakonec rekuperátor zničen a v jedné osobě obsluhy vypáleno na 1200°C po 27 hodinách nepřetržité práce…. Ovšem při 1060°C a 2 hod stagnace vyndán rekuperátor, následný pokles na 900°C a na 1200°C dotaženo po 4 hod, ovšem s hroznou spotřebou dřeva.( dřevo došlo ){suchý obklady z bouračky cca 1m2}( topeno předními topeníčky + pod bouryboxem)
Hlavní problém je v tahu, délce a ve změnách směru plamene. Roztopení topeníčky bylo v pohodě a vcelku rychle. Ovšem při přenesení ohně pod boury box teplota klesne a trvá než se prostředí srovná. Jak se začne v boury topit je při tomto systému zapojení potřeba spustit ventilátor. Ovšem ten můj je asi moc silný a pec více ochlazuje než přidává na výkonu . Nepomáhá ani různé přivírání klapek, ani oddálení – snížení výkonu ventilátoru. Nejlepší by snad bylo jej sekvenčně spínat, ale na to není tento typ vybaven a navíc je to pruda. Když se vypne, ještě se chvíli točí a to je tah optimální. Zastaví se a v tu ránu se oheň obrátí a nejde přes komoru. Jak se ventilátor zapne, je to jak výbuch a do půl pece je bílo a od půl je černo. Nepomáhá ani rychlé přikládání, ani vyhořívání do mrtě. Nad 1060°C se prostě už nestoupá. Dokonce nepomáhá ani přitápění třískami v bočních topeníčcích co jsou v komoře, ani PB hořák a přitápění plynem…. Ventilátor prostě chladí. Pokud se vypne, ….. se otočí tah.
Vím, že by bylo mnohem snazší topit jen klasicky, a vyřadit nejen rekuperátor, ale i průduch z bouryboxy do komína, nebo rovnou celý bourybox. Vznikla by tak pec se zvratným plamenem. A s malými úpravami by to asi fungovalo dobře. Možná to jednou vzdám a k té klasické koncepci ustoupím.
Také si navíc člověk uvědomí, že příroda je klid a harmonie. Jakmile vypnete techniku a začnete poslouchat jen oheň, bez rušivých zvuků ventilátoru, je to jistý balzám na nervy. Teda pokud onen výpal netrvá už více než 24 hod.
Jenže ona záludná myšlenka je neustále výzvou. Ta myšlenka vznikla před mnoha lety u Pávků, kdy jsme řešili obrácení plamene. Pec se dvěma komíny. Mnohá topeniště. Zvýšení náletu popela. Nálet z více stran. Máte dojem, že je to šílenství? Nejspíš máte pravdu…..
Ale co když ?
Každopádně po odezdění se dalo konstatovat, že byť na pouhých 1200°C, tak jak z jedné tak i z té druhé strany mělo zboží pěkné ošlehy a bylo nejspíš i dobře – stejnoměrně prohřáto. Žároměrka na 1180 ležela přes hodinu jak vpředu, tak i vzadu a dle čidla teplota ještě trošku stoupla.
