Protože tyto webové stránky, jsou určeny pro všechny příznivce keramiky, tedy i pro ty, co se zajímají o samotnou tvorbu, ale nemají dostatek příležitosti k její širší studii, pokusím se přiblížit pár náhledů, do hrnčířské kuchařky. Jistě si v těchto pohledech mohou na své přijít i ostatní, kteří si tak třeba více budou vážit rozdílností, které toto řemeslo nabízí. Jak je mým špatným zvykem, rozhodně nezačnu od začátku. To, jak se dá ta, která nádoba, či objekt vytvořit, třeba napíše někdo z vás. Nebo zas já, ale až někdy jindy. Protože se zabývám především složitější tvorbou, která mi přináší pocit naplnění, a navíc je dokonalou duševní terapií, bude tento popsaný způsob dekorace, krapet náročnější na čas, ale i zručnost. Rozhodně by se do takového způsobu tvorby, neměl pouštět někdo, kdo nedokáže držet svou trpělivost na uzdě. Dost povídání, jak tedy na to?
- Vytočíme nádobu. Tento typ dekorace je totiž určen především na rotační objekty. Tedy se velmi dobře aplikuje na hrnčířském kruhu.
- Následně nádobu přetočíme. Nejen, že takto doupravená nádoba dostane hrnčířské prvky, jako je podední, ale dá se docílit mnohem jemnějších a zajímavějších tvarových nuancí. I méně zkušený hrnčíř, tak může vytvořit velmi jemnou nádobu.
- Přetočenou nádobu na kruhu, pomocí rotace zdrsníme. Nejlépe hrubým brusným papírem.
- Pak nádobu v koženém stavu, přetřeme burelem. (lze použít i fepren, nebo jiná barvítka či engoby)
- Následně, pomocí pastové cidliny, strhneme, opět za pomoci rotace kruhu, nanesenou patinu tak, aby zůstala jen v předem vytvořené struktuře. Pokud děláme více kusů, je dobré pracovat po etapách, neboť se tak snáze dohlídá požadovaná vlhkost výrobků.
- V dalším kroku všechny výrobky vyglazujeme. Je potřeba pracovat velmi opatrně, neboť pokud povrch polejeme, musíme začít znovu od začátku. Pokud povrch rozpatláme, tak taky tak stejně, se nevyhneme návratu na startovní metu. Takové nebezpečí nás ovšem u takovéhoto typu dekorace bude provázet až do výpalu.
- Další záludnou částí této zábavy, je vytvoření modrého pruhu. Pokud máme malířský kroužek, engobu nasycenou kobaltem, pevnou ruku a dobrý štětec, máme zčásti vyhráno. Tuto část dekorace lze provádět i na hrnčířském kruhu, ale je to o poznání méně pohodlné.
- Pro velký ohlas, můžeme přidat ještě jednu linku.
- Nesmíme moc otálet, neboť čas u této zábavy, rozhodně nepřeje těm pomalým. Pokud bychom totiž nechali nádobu moc zaschnout, odchlíplo by se nám ouško. Stejně tak i další tvarové přídavky. Tak tedy narýhovat, našlikrovat a přilepit.
- Přilepit a vytáhnout ucho. Pro lepší tvar a strukturu, je velmi užitečné, tažení ucha dnem vzhůru.
- Potom ucho přilepíme i na spodní straně a začistíme.
- Jednou z posledních operací, je malba. Opět si vezmeme již připravenou kobaltovou engobu, jakou jsme linkovali modré pruhy. Nenechte se zmást ani zneklidnit, opravdu ten světle růžovo-fialový materiál, bude po výpalu modrý. Použijte kvalitní jemný štětec. Nejlépe se nám osvědčily štětce vyrobené z veverčích chlupů. Velikost 1.
- Po celém obvodu si předznačíme rozestupy pro ornament. Potom jej nakreslíme do požadovaných míst. Je potřeba zvládnout techniku ohybu vláken štětce.
