Obor, který pracuje s výtažky z rostlin. Přesněji řečeno užívá čisté éterické oleje zevně či vnitřně. Ne že by se jedly, ale vdechují se – inhalují.
A tady je hned první spojení s keramikou.Masti, či samotné oleje je potřeba v něčem uchovávat.
Stejně jako v homeopatii či jiných přírodních oborech se dává přednost i zde přírodním materiálům , mezi které keramika jistě patří. Zde ale musím upozornit na kvalitu, neboť jen kvalitní keramika a to velmi, spíš kamenina, je vhodná pro tyto účely.Neboť jen slinutý střep udrží tak tekutý obsah, jakým jsou éterické oleje.Snáze splní i podmínku uchovávání v temnu a v pomalejších reakcích na změnu teploty.
Éterické oleje jsou většinou bezbarvé, nebo mírně nažloutlé. Jsou vysoce koncentrované, ale nemají olejovitou konzistenci. Jsou lehčí než voda a mnohem tekutější a prchavější.Rozpustné jsou převážně v tucích. Jejich výtěžnost je velmi rozmanitá, od 1 do 10% . (litr oleje uděláme z 250Kg šalvěje ale taky z 8 000 000 květů jasmínu).
Aromaterapie užívá životní podstaty rostlin výše zmiňovanými postupy. Její blízkou příbuznou je Fytoterapie, která používá další postupy, jako např. polykání. (též Herbologie) Mezi další příbuzné patří aromatika, která aromaterapii předcházela, než se objevila destilace.
Poslední je voňavkářství, které ale zaznamenává ( čím dál víc ) odklon od přírody. Jediné voňavkářství není zaměřeno na zdraví, ale na čistotu a image. Z velké části neužívá jedinečných vlastností rostlin, ale složité látky nahrazuje uměle chemicky , čímž vytvoří levnější a jednodušeji zopakovatelné zboží. Tento přístup se velmi vzdaluje od filosofie aromaterapie, která čerpá z přírody.
Už v daleké historii, cca před 5000 lety se aromatika běžně používala. Ve starých spisech se dochovaly zmínky o dělení na terapeutické, náboženské, liturgické a kosmetické účely.
Díky Ajurvédskému učení se dochovaly zmínky o používání těchto metod více než 3000 let. Stejně tak hinduistické Védy se zmiňují o X stech parfémech? rozhodně přírodních !!!
To, že se v rostlinách skrývá neobyčejné bohatství se ví už opravdu dlouho. Problém je, že lidstvo se ve snaze dobrat něčeho ještě lepšího a navíc modernějšího ztratilo.Spousta znalostí starých národů zmizelo, stejně tak jako většina babek kořenářek.
Dnes máme antiinfekční aerosoly, atomizéry, zvlhčovače, ale nevíme jak voní levandule či bazalka. ( kuře na bazalce je fakt super ) Vědci se snaží pomocí chem. drog zlepšit náladu, kondici ….., ale to uměli i staré národy pomocí bylin a navíc neměli problémy s nežádoucími vedlejšími účinky.
Někteří se dnes při zmínění kadidla stydí nebo ofrňují, ale málokdo zná jeho meditační účinky. To, že dříve dokázali konzervovat ( i mumifikovat) jen s bylinami, je nepředstavitelné. Naštěstí i dnes velká část ( 50% ) produkce éterických olejů je určena pro potravinářský průmysl. Snad převládne zdravý rozum a přírodniny (včetně koření ) chemii vytlačí.
Bylo by jistě zajímavé statistické zjištění, jak si lidé používající jen přírodní produkty užívají zdraví poroti ‚chemikům‘. Ve starověku i středověku to byli právě aromatici a voňavkáři , kdo byl oproti většině epidemií takřka imunní.
Oživení této vědy nastalo koncem dvacátých let minulého století, když si francouzský chemik Gattefosé všiml vynikajících vlastností rostlinných preparátů.Korunu tomuto zjištění nasadil výbuch v laboratoři, při kterém se popálil. Popálenou ruku okamžitě ponořil do čistého levandulového oleje. Ta se zahojila během několika hodin a navíc nejevila známky infekce ani na ní nezůstaly jizvy! Od té doby se pravidelně užívá poznatků aromaterapie ve všech příbuzných oborech.
Ale to neznamená, že má vyhráno. Život je boj. A tak se i aromaterapie musí prát o své místo na slunci.Dnešní komerční a hlavně tržní prostředí, navíc oproštěné od jakékoliv etiky to přírodním oborům rozhodně neusnadňuje. Síla peněz a loby farmaceutických společností úspěšně popírají přirozený primát přírodních produktů. Vůbec odlišit zrno od plev v totálně dezinformativním prostředí není jednoduché. Stejně jako rozlišit v kvalitě keramiky, že?
Snad by této záležitosti mohla pomoci nezávislá media, jako takovéto stránky na internetu, co čtete ,kde je umožněna přímá konfrontace.
Praskající aromalampy? Nejspíš zdařilá dekorace, bohužel prodávaná jako originál. U kameniny opravdu neexistující jev. Prosakující olejovky ? Vzhledem k vysoké tekutosti éterických olejů pochopitelný jev u neslinuté keramiky. Opět doporučuji autorskou kameninu.
