Čeští keramici na keramickém festivalu v japonské Sasamě

Autor: V. Groh

V předešlé zmínce o keramickém festivalu v Sasamě https://artkeramika.cz/japonska-sasama-se-stala-centrem-nejen-evropske-keramiky/jsme slíbili pokračování. Tak tu je další část.

obr. – sobotni vypal objektu Niny Hole – ohnivy dum

http://www.studioporcelain.cz

Vladimír Groh @ Yasuyo Nishida

Slavnostni zahájeni tentokrát proběhlo v kulturnim centru blizkého města Kawane, za účasti mistnich politiků a význačných osobnosti města a po oficialitách jsme opět všichni zamiřili do Sasamy. Na rozdil od prvniho ročniku se Sasama již hemžila cizinci všech jazykových mutaci a též několika známymi tvářemi z řad významných japonských keramiků, kteři jsou jak známo poměrně konzervativni a na prvnim ročniku moc k viděni nebyli – zjevně je přitáhla dilem zvědavost, co se to tak významného v zapadlé vesnici děje, tak už asi i potřeba se na takové akci ukázat. U školy vyrostla nová pec – anagama a kousek od ni se dokončoval objekt Niny Hole – jenž se pak stal v sobotu večer při finálnim výpalu asi hlavnim vizuálnim symbolem letošniho ročniku.

Společná výstava praci účastniků akce se přesunula do centra vesnice do tradičniho japonského dřevěného domu,a zatimco workshopy zůstaly v tělocvičně školy a jedinou změnou bylo, že nebylo nutno se při vstupu do prostoru tělocvičny přezouvat do tradičnich japonských pantofli – což bylo před dvěma lety zdrojem mnoha žertů, ale i kritiky. K přednáškám byla zřizena nová, vetši a zvukovou aparaturou vybavená mistnost. Ze všeho bylo vidět, že tentokráte je akce dotována daleko významnějši částkou než předloni.

Večerni párty připravena mistnimi obyvateli však byla ve stejné atmosféře nezištné pohostinnosti a nadšeného očekáváni dvoudenniho programu.

Ten začal hned v sobotu ráno a tak jako v předchozim ročniku se z nedostatku času křižily přednášky s workshopy,které simultálně probihaly v obou sálech, takže ani ve dvou jsme se ženou vše nestihali. Kromě oficiálniho programu bylo potřeba projit celý market na sportovnim hřišti školy – vždy spousta nových mladých keramiků z celého Japonska a hlavně domluvit s majitelkou Nagojské galerie detaily chystané výstavy. To hned v úvodu přineslo, podle mého, pro českého keramika velmi zajimavý aspekt – vyvolaný účasti Jennifer Lee – tato anglická keramička jejiž věhlas pocházi ze stáje galerie Besson v Londýně, kde nekoupite nic pod tisic liber – Anita Besson je majitelkou největši sbirky keramiky Lucie Rie a Hanse Copera a jeji galerie, kterou po jejim odchodu do důchodu převzali pánové Erskin, Hall and Coe, jejichž jméno teď nese, pokračuji v jejim započatém dile – vedeni asi nejprestižnějši galerie keramiky na světě.

Do okruhu galerie patři jak Shozo Michikawa, tak Gwyn Hanssen Pigott ceny jejich praci známe už z našeho společného účinkováni v Sasama I. Jennifer nás však trochu zaskočila – cena jejiho nejlacinějšiho exponátu na výstavě – male mističky / na levé straně pozvánky / – je 4000,- dolarů – tedy asi 80 000,- korun ! Běžná cena jejich věci se pohybuje kolem 150 000,- Kč. a teď to hlavni – prvni den výstavy v Sasamě prodala dvě věci ze tři ! Tedy optimistické poselstvi pro české keramiky – jsou na světě keramici, kteři se svoji tvorbou docela slušně uživi !!! Pani galeristka nás ubezpečila. že na naši společné výstavě nebudou ceny uvedeny u exponátů – asi abychom se při vernisáži necitili trapně a budou pouze pro zákazniky na vyžádáni, což je od ni milé, ale rádi bychom se samozřejmě dočkali dne, kdy se bude Jeniffer citit trapně před námi, pro své nizké ceny !!!

Hlavni akcelerátor jeji slávy zde v Japonsku byla výstava organizovaná před několika lety známým módnim guru Issey Miyake v jeho muzeu zde v Tokiu. Budovu muzea navrhoval Tadao Ando – dalši z hvězd současného Japonska a ten zároveň vytvořil instalaci výstavy – vedle Jennifer vybral Issey pro expozici práce Lucie Rie a německého výtvarnika Ernsta Gamperla, který pracuje se dřevem. Výstava proběhla v roce 2009 pod názvem „U-tsu-wa“ a znamenala jak pro Jennifer, tak pro Ernsta Gamperla zásadni obrat v jejich kariéře – Jennifer ji podle svých slov považuje za dosud nejdůležitějši v životě – informace je možné stále najit jak na webech Jennifer Lee http://www.jenniferlee.co.uk, tak E.Gamperla http://www.ernst-gamperl.de/ i Issey Miyake http://mds.isseymiyake.com/im/en/work/. K výstavě vyšel obsáhlý katalog, který se však už dnes velmi těžko sháni a v jednom tokijskem antikvariátu jsme ho objevili – za desetinásobek původni ceny !

Jennifer je velmi pohodová dáma – úžasně přátelská a otevřená vůči všemu, co se kolem ni děje a domluvili jsme se, že by snad během přištiho roku zavitala i k nám do Česka – dělá velmi zajimavý workshop a jeji pracovni postup je hodně podobný práci Raku Kichizaemona XV a tak by bylo jistě zajimavou zkušenosti pro naše keramiky vidět ji při práci.

Ale zpět k festivalu – jak již řečeno – Jennifer nebyla jedinou hvězdou tohoto formátu na letošni Sasame – Arnold Annen držitel ceny z New Yorku ze SOFA za nejlepši porcelánový objekt roku či Nina Hole http://www.ninahole.com se svými ohnivými objekty z nichž jeden stoji od letoška i v Sasama jsou smozřejmě důstojnými spoluúčastniky, stejně jako Chris Gustin – žák Petera Vulkose – jendoho z nejoceňovanějšich amerických keramiků, či Jon Petty John nestor filipinské keramiky.

Pro mne byl však velkým objevem maďar Jozsef Simon Zsolt – kterého jsem znal jen z vyprávěni Antonelly Cimatti – tento mladý keramik, který zazářil spolu s Arnoldem na letošni SOFA v New Yorku, vyvinul velmi, pro mne zajimavou techniku skládaných sádrových forem – do kterých pak odlévá svoje porcelánové objekty – Pista baci – jak jsme mu se ženou hned začli řikat, je velmi přijemný chlapik a určitě se s nim v česku setkáme na některém dalšim workshopu v Dubi !

obr. – workshop Mami Kato – vtlacovane misky do dulku v zemi

Zatimco uvnitř školy probíhaly v hodinových intervalech workshopy a přednášky – slide show – venku se na centrálnim prostoru marketu představila japonská keramička Mami Kato ukázkou své techniky modelaváni misek do v zemi vyhloubených „důlků“ – touto technikou, která je poměrně jednoduchá, lze dosáhnout velmi zajimavých povrchových struktur a účastnici akce projevili mimořádné tvarově improvizačni schopnosti – od oválu přes hranaté, uzavřené i otevřené tvary – jak kdo byl schopen vyhloubit diru do poměrně tvrdého povrchu hřiště. Sobotni večer pak patřil dokončeni výpalu objektu Niny Hole – doporucuji jeji web, – kde je možno shlédnout i filmy s celým postupen stavby a výpalu „ohnivych soch“ které dnes stoji po celém světě !

obr. – sobotni vypal objektu Niny Hole – ohnivy dum

V neděli večer se vše, tak jako před dvěma lety přesunulo do města Shizuoka do mistniho muzea, kde byla v úterý dopoledne slavnostně otevřena výstava praci všech účastniků a festival byl tak ukončen.

Na letošni Sasamě se překvapivě mezi zahraničnimi hosty objevil i čech žijici v současnosti na Islandu – důkaz toho, že když se chce, všechno jde, – podle jeho reakce byl velmi nadšen atmosférou festivalu, spoustou zajimavých setkáni a určitě nenahraditelnou zkušenosti a tak doufáme, že v roce 2015 na festivalu Sasama III už se to bude čechy jen hemžit !