Autor: M. Randová
Přečtení článku pana Karla Pavlíka – Svaz keramiků České republiky z 28.9.2004 mne donutilo se řádně zamyslet a to hlavně díky větám jako: „Kominík, když chce živnost, musí dokázat vzdělání a praxi. Asi aby nespadl ze žebříku. To keramik může projít kurzem a začít dělat kermiku, v obýváku při zaměstnání „načerno“ podnikat, na trhu prodá a co, alespoň je levné zboží. / Výsměch všem, co keramiku studovali a zabývají se jí.“
Rozhodně nechci polemizovat s názorem autora/autorky těchto slov a také se domnívám, že od roku 2004 se její/jeho názor jistě pozměnil. Vždyť i u nás, jak trefně Don Pilcher (keramik a učitel) v Ceramics Monthly tento měsíc poznamenal: „Je mnoho přátel hlíny, jež i bez oficiálního vzdělání nebo specializovaného tréningu tvoří znamenité věci a mnoho individualit, jež ačkoliv vlastnící několik diplomů z různých, třeba i dobrých škol produkují brak.“
Zaujala mne úvaha na téma: KDO je to vlastně KERAMIK? Své úvahy dávám do placu a budu ráda pokud je doplníte, upravíte, budete nad nimi diskutovat, vždyť:
KERAMIK je hlavně otevřený. Ač obrací oči v sloup, kdo je on hodnotit zda svět potřebuje či ne další keramický hříbek?
KERAMIK pociťuje radost při práci s hlínou. Může mít své preference, některý nedá dopustit na červenici, jiný na kameninu a mnoho uctívá porcelán.
KERAMIK je tvořivý. Znám i takové a je jich mnoho, kteří ač produkujíce již léta stejný sortiment v rámci filozofie: „raději jeden druh zboží, než muset s keramikou přestat úplně“ vytvářejí „po straně“ svou TVORBU. Jednoznačně je to tvor tvořivý, ať už protože chce nebo hnán neznámou silou (popis tohoto fenoménu by vydal na další článek).
KERAMIKa podle vzhledu jen těžko poznáte, jen možná … těžko se mu udržují pěstěné nehty.
KERAMIK je celý život studentem, učí se s každou vypálenou pecí. Pátrá po informacích a pokud to jen trochu souvisí s hlínou je TO pro něj zajímavé.
KERAMIK zatíná zuby pokaždé, když mu stát „háže klacky pod nohy“, ale láska k hlíně je silnější a tak přepisuje každý rok Prohlášení o shodě dle nových úprav úředníků.
KERAMIK trpí, když slyší jak se od stánku na trhu ozývá: „Dvakrát pálené je lepší než jednou pálené.“ // „No on to úplně není porcelán, ale je to něco jako porcelán „(hovor o červenici s polevou a samolepkami…)
KERAMIK zuří k nepříčetnosti, když se v rámci snahy o rozšíření svých znalostí od „ODBORNÍKA“ například dozví: „Kdo si myslí, že se měď může z glazury vylouhovat je d-b-l.“
KERAMIK je egoisticky zranitelný, velmi rád slyší, že se jeho tvorba líbí a je ceněna. Je to motor, který ho žene dál a nedovolí mu vzdát se.
KERAMIK je prostě tvrdohlavý…
KDO je to KERAMIK? Odpovězte, které vlastnosti, znalosti, dovednosti podle vás definují keramika, třeba se nám podaří definice, a když ne, alespoň se na chvíli zamyslíme, zda škola je to co dělá KERAMIKA.
