Keramická hlína trochu jinak

Protože člověk nemúže pořád jen opakovat a dokola chrlit mraky kusú, dovolil bych si připomenout jednu, spíše ateliérově používanou techniku.
K této technologii není třeba ani mnoho speciálních materiálú, ani diplom z chemie.
Není potřeba znát ani segerovy vzorce, ani přesně hlídat teplotu a ani nemusí být žádné super zařízení.
Jedná se jen o úpravu základního materiálu, tedy hlíny.
Tato technika se v rúzných obměnách užívá už mnoho tisíc let.

Pokud zrovna nevyžadujeme čistý, až dokonalý povrch, jako třeba pro hotelové porcelánové servisy,ale hledáme co možná nejzajímavější, je tu jedno z řešení.Papírová hlína.

No prostě hlína doplněná o rúzné vláknité složky.Hlínu múžeme nasytit rúznými slupkami (obiloviny, luštěniny…), slámou, vlasy a chlupy, listy, kúrou, trusem……..?
A proč to dělat ?
No jednak dostanete zajímavý plastický povrch.Jednak do hmoty dostanete spoustu prvkú, které , hlavně při redukci,mohou velmi zajímavě ovlivnit výsledky povrchú, hlavně glazur.
No a v neposlední řadě ovlivníte technické vlastnosti, dúležité pro samotnou tvorbu.
Hlavně při tvorbě složitých a velkých tvarú – forem oceníte mnohem vyšší pevnost.Tato hlína múže být i velmi jemná, umožňující jak práci na kruhu, tenké pláty či vkládání materiálú do vrstev ?
Dá se vyrobit i ‚pouze‘ strukturální engoba.Vlastně možností je tolik co nápadú.
No a jak takovou hlínu vyrobit ?

Napsat komentář

two × 1 =

Close Menu
×
×

Cart