Se skupinou přátel a keramických nadšenců jsme se snažili přiblížit veřejnosti, nejen keramické, jak mohou vznikat čajové misky…Chawany.
Na ARTkeramice se v celém cyklu článků přiblížil cenný proces všem zájemcům o tuto část keramického nadšení.
Samozřejmě, že ne vše se dostalo na stránky, neboť naše zaznamenávací možnosti jsou na pouhé amatérsko- nadšenecké úrovni.
Popisovali jsme i jednu z variant postupu tvorby tvaru – formy misky.
(http://www.artkeramika.cz/postup-vyroby-chawanu-na-cernoraku-70)
Popsali jsme i stavbu pecí a spoustu dalších kroků této objevitelské cesty.
Více najdete v archivu:
Každopádně bych si dovolil tvrdit, že ke smyslu takovéto cesty patří jedinečnost a originalita.
A to v každém jednom kroku.
Řekl bych, že čím víc, tím líp.
I přes obrovskou dávku svobody je tu ovšem jistý řád. Ovšem tato filosofická část naprosto přesahuje možnosti tohoto článku, ale i webu a ještě mnohem víc a dál…..
Proto bych se v následujících řádcích zaměřil jen na jednu nepatrnou část. Na střípek té široké palety možností. Na hmotu.
Materiály, které jsou vhodné pro výrobu keramiky bychom vyjmenovávali dlouho. Každá věc má svá specifika a tak nelze určit co je nejlepší. NA vše něco jiného.
Na zimní misku se hodí něco jiného, než na letní…….
A takových protikladů je nesčetně.
Při našem hledání jsme se zabývali černým raku.
Kde prim hrají bazalty na glazuru a hmoty na vyšší teploty.
NA Akai raku jsme úplně jinde. Materiály jsou o několik set °C níž. Jsme někde na hranici jílů a spraší.
Na poslední akci jsme pár takových materiálů otestovali.
Ovšem jeden z nich má pro mne největší hodnotu. Neboť jak jsme u té jedinečnosti, tak tento má pro mne navíc i můj příběh…..
Není to ani 100% spraš, ani jíl a už vůbec není z nějakého komerčního naleziště.
Prostě jsem si tak jednou za deště šel krajinou. Krásnou českou krajinou, zdobenou pískovcovými kvádrovými skalami. TA krajina je křídového původu a některé zlomy sahají ještě do starších dob ukládání částic….
Je to krajina pohádková, nejen pro keramiky. Pro znalce pohádek je tu i vchod do pekla….
No nebudu vás trápit a řeknu Vám jednou i přesné místo mého nálezu.
Neb jak je záměrem ARTkeramiky a Rélyéfu, chceme pomáhat řemeslu keramickému a sdílet co největší radost z bytí a tvoření.
Takže jak si tak kráčíme lesem od hradu Rotštejn ku hradu Zbirohy, tak vidím malý půdní sesuv.
Takže mimo hlazení a laskání pískovcových kamenů jsem si uloupl kus horniny. Hned na první pohled, tedy omak bylo jasné, že obsahuje částečky vcelku plastického jílu. Ale taky písek.
Takže jsem si vzal pro jistotu ještě jednu hroudu s sebou do pytlíku.
Takže kráčím krajinou a hnětu si hnětu. A protože tu krajinu mám dosti hluboko pod kůží, tak jsem nakonec tu mističku nevyhodil. A pak jednou při pálení černoraku ji i vypálil.
Jednu na 1200°C a jednu na 920°C.
Vydržela raku výpal a navíc v příjemných naoranžovělých tónech. Dokonce i boritá glazura na ni slušně seděla.
Nakonec nám do ní i Táborský čajovník Honza udělal doušek Matchy….
Takže pokud chcete pokus zopakovat, zajděte si do pohádkové krajiny na toto místo:
50.6235892N, 15.1917047E
A pokud se Vám zadaří, dejte vědět.
Vlastní hmota z vlastního naleziště je jedním ze střípků, jak mít svůj originál. Další možností je způsob výpalu, jako třebas ve skořápkové peci a v uhlí.
http://www.artkeramika.cz/vypal-keramicke-pece-skorapkama-orechu
a nebo speciální dekorací. Pro začátek se dají použít i komerčně připravené nástroje od Rélyéfu s cechovními japonskými znaky.
Je tu popsáno jen nepatrné množství možností. Už jen pouhá jejich kombinace Vám zajisté přinese vlastní dobrodružství. A pro začátek to přeci není málo? A pak i takovou zmínkou nadchnete další, doposud nedotčené potenciální hledače…..
Takže přeju hodně žáru na Vaší cestě. Jsem rád, že jste dočetli až sem a těším se na setkání s Vašimi příběhy…..
