Bývá docela častým jevem, že se v dílně, někdy jen virtuálně, objeví zákazník se specifickým požadavkem. Docela často se jedná i o zákazníka, který už z našeho sortimentu leccos vlastní a v podobném duchu by si přál něco dodělat.
Problém bývá vždy hned v tu chvíli na světě. Pokud zrovna náhodou máme i všechny dostupné materiály a aji čas by se našel, netušíme většinou co ona věc vůbec obnáší. Dost často to neví ani onen zákazník. Se slovy vy jste šikovný, vy si s tím jistě poradíte se rýsuje domluva zakázky, u které netušíte, jak by jen mohla dopadnout.
Nastává hledání informací, cože se to má dělat a čeho se při takové věci vyvarovat. Co je přínos a co naopak kontraproduktivní. Problém je, když se informace vylučují. Pak zbývá hledat někoho s osobními zkušenostmi, anebo zkusit selský rozum a doufat, že při jeho použití zrovna nebude stávkovat. V lepším případě donese zákazník mustr, nebo alespoň zašle podrobnou fotodokumentaci, nebo nákresy, až technické výkresy.
Při zhotovení a vyzkoušení se tak člověk vždy něčemu přiučí. Ovšem nebylo by na škodu rozšířit studnici informací, kam by člověk s jistotou, nebo alespoň nadějí zašel kouknout. Pokud tedy máte zkušenost, nestyďte se a přispějte svou kapkou zkušeností.
No a tady přidávám, co mi bylo k zadání přidáno, jak tedy na to?
Kvašená zelenina neboli pickles:
1 kg zeleniny vhodné na kvašení (např. mrkev, zelí, cibule, ředkve, kedlubny…) cca 15-20 g mořské soli vhodná keramická, dřevěná nebo skleněná nádoba.
- Očištěné zelí nakrouháme na jemno, cibuli nakrájíme na tenké půlměsíce a mrkev nastrouháme na hrubém struhadle. Všechno smícháme ve velké míse se solí a rukama pořádně prohněteme. Můžeme přidat i různé koření, výborný je nastrouhaný křen nebo kmín. Propracujeme tak, aby zelenina pustila trošku šťávy. Pak zeleninu napěchujeme do nádoby.
- Na výrobu pickles existují speciální malé pickles soudky, pokud je nemáte, použijte velkou skleněnou sklenici (okurčák). Zeleninu je nutné zatížit – lze to udělat tak že zeleninu zatížíte klasickou, předem umytou skleněnou láhví (třeba od minerálky) naplněnou vodou. Láhev by měla přesně vejít do hrdla sklenice, aby se k zelenině nedostalo příliš vzduchu.
- Nádobu umístěte na místo se stabilní teplotou. Hlavně ne k topení nebo na slunce. Kvašená zelenina nemá ráda střídání teplot. Nechte 3-5 dní kvasit. Může se stát, že ze sklenice začne vytékat šťáva, proto postavte nádobu raději do hlubokého talíře.
- Když je zelenina zkvašená a je v ní hodně šťávy, přendejte ji do zavařovacích skleniček. Dbejte na to, aby byla ponořená v kysané šťávě. Uzavřené skleničky vložte do ledničky. Takhle vám pickles vydrží i několik měsíců.
Obdoba je kvašení rovnou ve sklenicích. Zelí je úspěch 100 %. Jinak pickles se dělají i tak, že se vrstvy přidávají podle toho, co zrovna zraje na zahradě.
Obsah vitamínu C je v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém, což je důsledkem činností bakterií mléčného kvašení. Již 200 g kysaného zelí pokryje u člověka denní potřebu vitamínu C. Kromě toho při kvašení vznikající kyselina mléčná je nejenom chuťově lahodná, ale také velice zdravá. Zelí působí také proti depresím a obsah vitamínu B12 je dobrý pro nervovou soustavu. Vysoké množství vitamínu C zvyšuje imunitu a je velice potřebný ke tvorbě hormonů. Tyto dva vitamíny ale nejsou jediné, v kysaném zelí najdeme také draslík, železo, vápník a zinek. Při mléčném kvašení vytvoří mléčné bakterie z cukru, který je v zelenině obsažen, kyselinu mléčnou, která má částečnou konzervační schopnost.
Mléčné bakterie kvasí při teplotách nad 20 °C. Jejich činnost může být podpořena přidáním malého množství syrovátky či mléka na začátku kvašení. Mléčná kvašená zelenina je velice výživná pro lidský organismus.
Nezapomeňte na bylinky……křen posiluje funkci tlustého střeva kopr urychluje činnost tlustého střeva
