Pro jednu z dekoračních technik, zvanou stříkání, je zapotřebí stlačený vzduch. K jeho výrobě se používají různé druhy kompresorů. Nejlépe se mi osvědčil stroj, který měl elektromotor se dvěma písty a velkým vzdušníkem. Nádobou, kam se stlačený vzduch napěchuje. I přes to, že tento stroj byl jen na 220V , měl slušný výkon.Velkou výhodou bylo, že měl více vývodů , což umožňovalo stříkat zaráz i třemi nástroji. Osobně jsem užil jen dva. Umožňoval nastavení atmosferického tlaku, na dvou vývodech, což velmi šetří stříkací pistole. Třetí vývod je na maximálku, která je 10atm. To se hodí, pokud máte v dílně, déle přežahnutý kus, který je už zaprášený. Tímto tlakem vzduchu se dá onen předmět dostatečně očistit. Poslední výhodou je onen vzdušník. Jeho 50litrů vám umožní i trochu klidu. I přes to, že kompresor je celkem tichý, náběh vždy nějaký ten nepříjemný decibel vytvoří. K tomuto stroji se hodí pořídit i hadice s rychlospojkama. Je to sice pár korun navíc, ale časem jistě oceníte mnohem snadnější obsluhu, hlavně , pokud jej budete převážet, od nádoby k nádobě.
Dalším komponentem pro tento druh zábavy, jsou stříkací pistole. Na trhu je spousta levného zboží. Jistě se s ním dá pracovat a jako druhá pistole, je ji vhodné pořídit. Ovšem pro profesionální práci, by mělo být i profesionální zařízení. Moje pistole se dá velmi snadno, jednou rukou, při práci regulovat. A to nemluvím, jen o síle spouště a tedy tlaku, ale i nastavení kuželu, který ovlivňuje rozptyl. Navíc se dá dokonale rozdělat, což umožňuje snadné čištění. Tou nejdůležitější výhodou, jsou samotné trysky. Těch je v nabídce spousty. Takový profesionální nástroj pak umožňuje nanášení různých materiálů při různých hustotách. Při pořizování pro keramickou dílnu se ještě hodí pořídit kvalitní sítka. I přes to, že ke stříkání používáme co nejřidší suspenzi, některé glazury, ale i engoby, se silně usazují. Proto je třeba plnit nádobku častěji a více míchat. Z tohoto pohledu tedy vyplývá, že nádobka nemusí být zbytečně velká. Raději používám tu horní variantu, neboť stačí více třepat a suspenze i přes svou vyšší sedimentaci je použitelná. Kdežto u spodní nádobky se některé částice usazují na dně a výsledný nástřik je potom o ně ochuzen. To může vést až k dekoračním rozdílům. Pistole se dá použít i jako ofukovadlo od prach a jiných nečistot. Pokud , ale pořídíte ony levné sady, tak získáte i tu speciální ofukovací. Používáním se totiž opotřebovává těsnění a to je dobré šetřit.
Poslední důležitou součástí stříkací dílny, je stříkací box. Osobně jsem viděl pár profesionálních, ale jejich výhody, mne v poměru k ceně zas až tak moc neoslovily. Ale osobní zkušenost s nimi nemám. Osobně jsem ho zdárně funkčně vyrobil ze staré lednice. Stačilo udělat rám, do kterého se umístil plastový vnitřek lednice. Stačilo provrtat dno, na které se umístila točna. Jiným a rychlejším řešením, je postavení malířského kroužku na dno. Lednice měla v zadní části otvor, do kterého stačilo umístit vodní vysavač.( stačil by i ventilátor s obráceným prouděním )Tím bylo vytvořeno odsávání. Samotný tvar plastu je pro toto určení dokonalý, neboť je vyspádovaný. Takže přebytečná glazura stéká do sběrných nádob, bez větších problémů. Čištění celého boxu je otázkou na pár minut.
I přes to, že stříkání je ve své podstatě spíše průmyslovou technologií, dají se s ní tvořit i originální povrchy. Je to metoda, která umožňuje nanášet zaráz více hmot i o různých hustotách. Navíc umožňuje nanést materiál ma velké předměty, které by jsme jinak v drobných ateliérových podmínkách, nebyli schopni aplikovat. Dokonce za velmi malého množstevního poměru materíálu.
