Na samotnou výrobu forem, potřebujeme, kromě sádry a nástrojů, ještě i základní znalosti. Rotační formy se dělají na sádrařských kruzích. V drobných ateliérových podmínkách se dá využít zatáčecí, ale i hrnčířský kruh. Ovšem, než začneme, musíme si uvědomit, že sádra nesmí přijít do styku s hrnčířským materiálem. A že při ???soustružení??? forem, sádra lítá všude kolem kruhu. Pokud tedy nemáme zařízení na samotnou výrobu sádrových forem, musíme dílnu připravit na sádrařskou praxi a samotnou hrnčířskou praxi na čas uklidit. Pro samotnou výrobu forem, existuje více variant. Dá se vyrobit model formy, na který se vyrobí rozmnožovací zařízení. Ten se potom už jen kopíruje. Takové rozmnožovací zařízení umožňuje vyrobit i několik desítek kusů forem. Další metodou je vyrobení šablony, pomocí níž se potom vytvářejí jednotlivé originály forem. Tato metoda je ovšem méně přesná. Také je náchylná na opotřebení materiálu šablony a posun nastavení šablony. (Nejvhodnějším materiálem na tvorbu šablon, je nerezový plech.) Používá se jen pro menší série, kde se nevyplatí drahá výroba rozmnožovacího zařízení. Třeba pro ateliérovou tvorbu podšálků.
V takovém případě se buď forma tvoří do kužele mísy,foto kuželmisy a kuželmisy2 nebo se použije kovový unašeč foto unašeč na talíř kruhu. Začneme vytvořením ohrádky. Nejjednodušší je, zhotovit si ji, ze skruženého plechu, který spojíme pomocí šroubu
Výška je podle požadované síly formy. Pokud je ohrádka z plechu nízká, lze ji snadno nadstavit třeba plastovou fólií, neboť tlak vlité sádry, se rovnoměrně šíří všemi směry stejně. Ostatně o tom, že fyzika funguje, jsme se přesvědčili už mockrát. Ohrádku přilepíme na kruh pomocí hlíny. Ta ohrádku zabezpečí nejen proti posunutí, ale i proti podtečení sádrou. Potom ohrádku vymažeme hmotou, která zamezí přilepení sádry k okolí.(mazlavá hmota) Do takto připraveného prostoru vlijeme dobře rozdělanou sádru. Počkáme, až bude sádra správně připravena. To poznáme tak, že po položení ruky na její povrch, je sádra velmi teplá. V tu chvíli začneme pomocí správně nastaveného nože, který je umístěn na zatáčecím ramenu kruhu, sádru soustružit. Největší pozornost je potřeba věnovat až konečné fázi. Nůž nesmí skákat. Je lepší z nože sádru častěji odstraňovat. Pomocí dorazu se sádra dotáhne. Při správném postupu se takto forma vytočí na hotovo a nepotřebuje již žádné dolaďování. Teď odstraníme kovovou ohrádku a pomocí sádrařských nožů,foto sadranuž dosoustružíme tvar formy do konečné podoby. Je vhodné zkosit hrany. Ostré hrany jsou velmi náchylné na poškození formy. Také se vyplatí udělat do formy drážku, která usnadní její uchopení. Při samotném zatáčení má člověk mokré ruce. V takovém stavu je uchopení formy trošku obtížnější a taková drážka, přinejmenším potěší. Také se hodí udělat si rysku, která označí uložení unašeče, pro snadnější umístění na hlavu kruhu. Nakonec už hotovou formu sejmeme z kruhu a dáme sušit. Pro zatáčení lze použít až dobře vysušené formy. Očištění dna, od nepřilnavé hmoty provedeme až po zaschnutí formy. Pro složitější tvary se ovšem volí metoda modelu a rozmnožovacího zařízení. Model musíme vyrobit větší. Je totiž potřeba počítat se smrštěním materiálu. Ten potom pomocí ohrádky zalijeme sádrou. Ovšem ho nesmíme zapomenout napustit mazlákem (nepřilnavou hmotou). Takto vzniklý válec osoustružíme, tak, aby se ???zalícoval??? do konusu hlavy kruhu. Tím jsme si vytvořili model, pro rozmnožovací zařízení. Teď se postup opakuje. Model napustíme mazlákem, ohradíme ohrádkou a zalijeme sádrou. V našem případě, jsme na vrchol modelu umístili válcový předmět, který vytvoří pozdější nalévací otvor. Pokud je forma složitější, je jednou z možností, ji štípnout. To je vcelku zajímavá operace. Předmět rozdělíme na pomyslné třetiny a nařízneme. Vhodným nástrojem je pilka na železo. U hůře přístupných míst se dá použít i samotný plátek, této pilky. Je dobré naříznout co největší poměr tloušťky stěny formy. Čím bude stěna tenčí, tím snadněji se bude štípat. Také by jsme si měli dát pozor, aby nebyly velké rozdíly v síle řezu. I to ovlivní samotné štípání. Do řezů vložíme dřevěné klínky. Na ně jemně klepneme dřevěnou, či gumovou palicí. Forma by měla jednoduše puknout. Tak jsme získali rozmnožovací zařízení. Prostřední díl vyjmeme. Vezmeme model1 a na něj dáme všechny tři štípnuté části. Celé to stáhneme kovovou ohrádkou. Do otvoru na vrchu lijeme sádru. Až je forma plná, necháme ji vyhřát. Potom ohrádku odstraníme a formu rozebereme. Takto vzniklá forma je po vysušení plně použitelná. Velkou výhodou této metody je, že všechny kusy jsou stejné. Neuspěchejte sušení. Sádře neprospívají ani velké, ale ani rychlé výkyvy prostředí.
