je typická barevným průlinčivým střepem. Bývá glazovaná i režná. Teplota výpalu nepřesahuje 1150°C. Tato keramika obsahuje množství druhů, které mají své vlastní pojmenování.
MAJOLIKA je typická barevným střepem i glazurou, která je většinou neprůhledná. Tento druh pochází pravděpodobně od arabů z XV.století.
FAJANS je typická bílým střepem i bílou glazurou, která je většinou neprůhledná. Pochází z italské Faenzy z XVI.století.
Oba tyto druhy se v mnoha modifikacích a uměleckých technikách používají dodnes a po celém světě. Tato keramika byla rozšířena i u nás na Moravě, Chodsku i Slovensku. Dnes ji používají mnohé malé dílny ve svých modifikacích.
JAPONSKÉ RAKU keramika upřednostňovaná především u pijanů čaje. Vyskytuje se v nejrůznějších barevných modifikacích. Charakteristikou je velký výkyv teplot při výrobě, proto obsahuje mnoho šamotu. Vyhledávanou charakteristikou je otisk kleští v glazuře, který je zapříčiněn vložením nádoby do rozpálené kovářské výhně a následným ochlazením ve vodě. Dalším typickým rysem je popraskaná glazura, která se zatahuje silným čajem.
KRAKELÁ Vznikla snahou o napodobení a vylepšení raku. Spočívá v překrývání rúzných glazur.
TERRA SIGILLATA to byly nádoby s matným povrchovým leskem, černě malované v řecku, červenohnědě v římě, doplněné figurálními motivy. V pozdějších dobách napodobovány leštěním či lakováním
TERALI je vlastně před vypálením vyleštěný střep.
SIDEROLIT glazura se nahrazuje lakem, fermeží…. V dnešní době se používají barvy za studena, což sice umožňuje neuvěřitelné kombinace, ale zároveň postrádá tradičních řemeselných znalostí. Tato výroba je závislá na průmyslové přípravě a tudíž omezuje jedinečnost.
ZAKUŘOVANÁ je to jeden z prvních výrobních postupů. Neglazované, dekoračně zaleštěné zboží se vypálí v primitivní polní peci, do které se po dosažení požadované teploty přihodí látky vyvolávající silný kouř.
