Zatáčení 2

Jakmile umístíme na kruh formu, je potřeba správně nastavit nůž. Tím ovlivníme nejen průběh práce , ale i konečný výsledek. Pro dosažení optimální tloušťky střepu se mi osvědčilo použití hliněných kuliček. Ty nalepíme na nůž a přitiskneme do formy.

Tak snadno posoudíme, jak bude materiál v daných místech silný. Až jsme spokojeni, núž otáhneme k ramenu. Je potřeba nástroj dobře vystředit a vyvážit. Tím zabráníme zbytečnému házení a sekání. Je potřeba nastavit i správné vúle na dorazech. Jak horizontálních, tak i vertikálních.

 Pokud jsme vše nastavili a připravili správně

múžeme přikročit k samotnému zatáčení.

Vložíme formu do hrnce-hlavy kruhu a do dna formy vtlučeme hlínu.

Tu následně vytočíme. Dá se vcelku dobře pomoci jen rukama, stejně jako když točíme z volné ruky

Pokud je hlíny málo, postup opakujeme. Jak se nám podaří naplnit zhruba formu, pomocí zatáčecího nože doladíme tvar. Pokud nemáme správnou hustotu hlíny, je tato fáze někdy dosti problematická.

Potom si musíme pomoci vodou, větším tlakem, nebo i úpravou materiálu.

Pokud se vše zadaří, vyndáme formu z kruhu, nasadíme další a další a pak už není o co stát. Je to už pořád stejný.

Po vyndání formy z kruhu s hlínou pracuje sádra a čas. Po uplynutí té správné doby výrobek z formy odskočí.

poznáme to tak, že pukliny mezi výrobkem a formou se dostatečně zvětší. Při poklepnutí na hranu formy ucítíme odtržení. Poklepat se dá buďto malíkovou hranou ruky, nebo lze použít třeba gumovou paličku.

Takto vyjmuty výrobky musíme začistit a zaretušovat. Čím máme formy starší a opotřebovanější, tím budeme mít v této fázi více práce.

 Tato fáze je stejná, jako , když při točení z volné ruky, ale vlastně i každé další tvorbě z hlíny, máme kožený střep. V této chvíli je jediná možná šance, jak náš výtvor obohatit. Ať už se jedná o tvorbu děr, či jinou formu plastických, hliněných dodělávek.

Pokud chceme tento typ seriové výroby alespoň trochu obohatit, je ten nejvyšší čas, na veškeré dodělávky. Pak už jen správně uložit a nechat uschnout.

 Ovšem, ani pokud teď nemáme pocit, že je vše hotovo, naskýtá se nám možnost na jedinečný finiš. Prostě výrobek nejen prodává, ale hlavně tvoří koruna designu. Tou je bezesporu u keramiky druh povrchu. Jednou z nejsnazších metod je vetření do režného povrchu některý z mnoha druhú kysličníkú kovú. Tou zajímavější metodou je ovšem glazura.

U originálů, je jistě tou nejlepší formou originální, tedy vlastní glazura. Ať už se jedná o osobně nalezenou či sestavenou, jistě bude výsledek stát za to. Materiály na sestavení vlastních povrchů naleznete v našem e-shopu

Napsat komentář

18 − 4 =

×
×

Košík