Kvašení, fermentace, zdraví a další hesla jsou v dnešní době na pořadu dne.
Jednou z metod příprav zdravých potravin je právě kvašení. Na rychlé kvašení se používají speciální nádoby. Jednak z důvodu rychlosti přípravy, ale také kvality a estetiky se používají nádoby keramické. Malé hrnce „pickles“.
Jejich konstrukce, a tedy i technické řešení má mnoho podob. Rozhodně by se hodilo tu podiskutovat o alternativách, ale to byste se museli zapojit. Takže Vám tu ukážu a v rychlosti popíšu variantu, kterou zatím řadím na první pozici.
Velikost hrnce volím co nejmenší. Neb je žádoucí mít často, ale různě ochucenou variantu kvašené dobroty. Prostě aby se nazajedla. A také abychom se často mohli těšit na novou chuť.
Pro dva lidi nám bohatě dostačuje litrová nádoba. Málokdy je poptávka po nádobě větší 2,5 litru.
Nádoba by měla mít i líbivý a neotřelý design. Bývá příjemným zvykem servírovat zeleninu přímo ze zeláku.
Hlavní nádoba by měla mít uvnitř odolnou glazuru. Minimálně vhodnou pro styk s potravinami, přece jen v ní probíhají chemické – kvasné procesy.
Stejně tak odolnou částí by mělo být těžítko. To by mělo být konstruováno tak, aby netvořilo vzduchové polštáře a také aby se snadno uchopilo.
Je vhodné, aby se, pokud možno zabránilo hnití a jiným nevhodným procesům při styku dřevěného kolíku s těžítkem. Tedy přesněji se zelnými šťávami.
Dřevěná tyčka by měla vhodně zapadnout do těžítka a neměla by mít možnost sklouznout do potraviny. Také by měla mít dostatečný zářez pro napínací gumu. Někteří nahrazují gumu provázkem, pro jistější fixaci. Nejsem si jist, ale my používáme gumu vcelku úspěšně. Docela vyrovnává vnitřní proces. Uchycení gumy by mělo být v bytelnějších součástech nádoby. Přeci jen při plné nádobě je na „uši“ vyvíjen jistý tlak.
Poslední součástí je víko nádoby. V něm by měl být vhodný otvor. Je potřeba počítat nejen s drobným prouděním vzduchu, ale především s bobtnáním dřeva. Také je potřeba mít na zřeteli dostatečnou manipulovatelnost. Uchopitelnost pokličky.
Je dobré, když má nádoba podední. Pominu-li řemeslnou podobu, tak je tu i funkční.
Nádoba se tak snadno nekřiví a nešmatlá po povrchu. Pokud je podední správně ošetřeno, nemělo by ani škrábat podklad, například drahý dřevěný stůl. Také se tak předchází potnému efektu nádoby.
Nemluvě už o tom, že by se vám mohlo poštěstit, pořídit si protékající nádobu.
Drobnou pozornost zajisté zaslouží i zámek na pokličku. Při špatném úhlu, nebo dokonce celém technickém řešení se může nádoba zeláku dočkat značně nepříjemné oslizlosti. Takže vybírejte pečlivě.
Holt, není keramika jako keramika.
Dobrou chuť 
